Místní knihovna v Miloticích
Naposledy aktualizováno: 07.11.2017 12:30:15

O perníkové chaloupce - žáci 4. tř. - 01/2017

 

 

Žáci měli za úkol napsat pohádku O perníkové chaloupce ve třech různých podáních - jako horror, sci-fi a fantasy. Ne všem se sice podařilo přesně pochopit to, že pohádka měla být zachována, jen byly třeba dodat prvky daného žánru, ale i tak jsou povídky zajímavé Laughing.

 

Vědec S. aneb vědecká chaloupka (Nikol Půčková)

 

V galaxii existuje místo, kde je jenom samá technika. To místo je na planetě EX TECHNIC  a jmenuje se TECHNICCITY. V Techniccity je vědec Sájen Sfikšn a ten vynalézá stroj pro putování jinými dimenzemi. Má však protivníka Kazichnika, který mu chtěl práci zhatit. Jedné noci se Kazichnik vydal do Sájemovy laboratoře a hodil do hlavního zdroje perník. Ráno chtěl Sájen stroj vyzkoušet, tak ho zapnul a ten Sájena vcucnul jako malinu. Vyhodil ho do lesa a neviděl tam nic jiného než dvě děti. "Takže protože můj nepřítel rád chroustá perníky a chtěl mi mou práci překazit, tak jsem se ocitl v Perníkové chaloupce. Sice pohádky vůbec neznám, ale vím, že v perníkové chaloupce byli také dvě děti jménem Pepíček a Jiřinka. Ne! Jmenují se Honzíček a a Mařenka. Teda já ani nevím, jak se ti dvě děcka jmenují!.... Ahoj!", zavolal na děti Sájen a přiběhl k nim. Ahoj Pepíčku a Mařenko. "Ehmm....dobrý den Pane"..zamumlal chlapeček. "Já jsem Ma..." začala holčička s představováním. "Já vím, ty jsi Mařenka a to je tvůj bratránek Pepíček." "Ne pane! Já jsem Mařenka a toto je můj bráška Jeníček." "No, ale byl jsem blízko", řekl Sájen. Já jsem Sájen Sfikšn, nejslavnější vědec na Ex Technic. To já jsem vynalezl mobil, tablet, televizi, lednici,..." "Mařenko," zašeptal Jeníček, "víš, co ten pán říká?" "Říká mobil, tablet,... ale vůbec nevím, co to znamená" odpověděla Mařenka. ".....a nakonec toustovač," dokončil své dlouhé vyprávění Sájen. "A jdeme!", rozhodl a vydal se spolu s dětmi do perníkové chaloupky. Na večer došli k chaloupce z perníku a Sájen spustil: "Děti, tohle je ukázka velmi nestabilního stavení. Vždyť se ten perník může rozpustit! A je velmi křehký." Klep! Klep! Klep! Zaklepal Sájen a pěstí prorazil čokoládové dveře. Ježibaba otevřeka a začala mu hubovat. "Jsi normální?! Běž pryč než mi zdemoluješ celou chaloupku." "No ale paní...." koktal Sájen a Jeníček řekl "Paní bych zrovna neřekl." Mařenka se začala strašně smát. "Ty jsi mi ale drzý chlapeček", řekla Ježibaba a chytla Jeníčka za ucho. "Máš rád dětskou šunku?"zeptala se. "Ano, mňam!" odpověděl Jeníček. "To já taky", řekla Ježibaba a odvedla děti dovnitř. Před Sájemem jen bouchly dveře. Po chvíli vyšla ven nasbírat do lesa žížaly a cestou si mumlala: "dětská šunka se žížalým vývarem, mňam!" Tfůj, zašklebil se Sájen a prošel zkrz dimemzionální trhlinu do Techniccity a vzal si spolupracovníky s sebou zpět. Muži chaloupku začali přestavovat. Jak se Ježibaba vrátila, tak upustila žížaly na zem a otevřela pusu. "Co jste mi to udělalali z domem?!" Místo chaloupky tam byl dvoupatrový dům a místo pece velká trouba s tolika čudlíky a tlačítky. "Na co je ten ovladač?", zeptala se Sájema. "Tím ovladačem se ovládají elektrické kuří nožky, takže můžete chodit do lesa, aniž byste vyšla z domu." "No to je fakt hustý!", divila se Ježibaba. "Chci za to jen jediné" řekl Sájen. "Co, co? Dám za to cokoliv. Klidně i vlastní krev!" jásala Ježibaba. "Chci za to ty děti, co vězníš v té kleci" řekl Sájen. "Tady máš!" řekla Ježibaba a vyhodila děti z domu. Sájen dal Ježibabě ovladač a odvedl děti domů. Pak odešel do své dimenze a za měsíc mu přišel vesmírný dopis z Perníkové chaloupky od Jeníčka a Mařenky. "Ahoj Sájene! Ještě jednou dík, že jsi nás zachránil a Ježibabě jsi udělala velkou radost. Dokonce se nám přišla omluvit. Od té chvíle jsme velcí kamarádi. Jo a díky, že jsi nám dal ty mobily. Jsou fakt suprový. Mařenka mě poraziila ve vidohrách, ale já jsem se nenechal. Pozdravuje Jeníček a Mařenka." (textově neupraveno)

 

 

 

O červené Karkulce - žáci 5. tř. - 11/2015

 

- horrorové podání

Milé děti, strýček upír vám poví pohádku O Krvavé Karkulce, tak poslouchejte:

Jednoho krvavého dne maminka čarodějnice poslala Krvavou Karkulku pro maso, které měla přinést babičce-robotovi. Po cestě zahlédla Karkula stádo jelenů. Vytáhla vrtačku a provrtala dvěma jelenům mozky, jednomu lžičkou vyškrábla oči a druhému odřezala pilkou ocas. Pak se vydala za robotí babkou a potkala cestou Drákulu. Tomu utrhla oba špičáky a vytáhla mozek, protože je má robotí babka ráda. Pak přišla k babiččině noře. Babka žrala usmažené slimáky, kterým říkala popcorn, což pro ní taky byl. Karkulka předala maso, mozek a zuby. Mezitím zaklepal na dveře myslivec vlkodlak. Karkulka letěla otevřít a boooom! Vlkodlak ji praštil železnou tyčí do hlavy a babku zalil kyselinou sírovou, takže se rozpustila. A zazvonil zvonec a pohádky je konec!  

A to je, mé krvavé děti, vše!

 

- sci-fi verze

 

děti zatím nedodaly

 

- fantazy verze

 

 

 děti zatím nedodaly

 

 

 

 Pascalova sázka  (23. února 2014 v 20:50 | Ing.Michal Gregorovič)

 
Francouzský filozof,matematik a přírodovědec Blaise Pascal vrhl na teologii nekonečna svůj charakteristický a originální pohled,když se odvolal na to,že každá konečná veličina,byť jakkoli malá,dává po znásobení nekonečnem nekonečný výsledek.
 
Pascal,sám horlivý teista,chtěl nabídnout pragmatický argument,který by přesvědčil i ateistu,že víra v Boha je nejlepším řešením,na které by si měl vsadit.Jako jeden z průkopníků moderní teorie pravděpodobnosti rád uvažoval o roli,kterou hraje nejistota a náhoda v praktických problémech."Bůh buď existuje,nebo ne",prohlašoval,"a náš rozum tuto otázku nerozhodne,od řešení nás dělí nekonečná propast."Co si tu počít?Můžeme přijmout Boha vírou,jako se rozhodl Pascal,ale nabídl ještě jinou cestu.Vezměte to jako sázku.Na co vsadit?Podle Pascala jsou dvě volby:věřit v existenci Boha,nebo v ni nevěřit.A jsou dvě možné situace:Bůh existuje a Bůh neexistuje.K jakým výsledkům dvě možné volby povedou?
 
Pascal se snažil spočítat hodnotu,kterou má přijetí Krista za spasitele a přitom postupoval úplně stejně,jako kdyby analyzoval pravděpodobnost výhry v hazardní hře (tedy "hodnotu"hry,její "cenu").Díky matematice pracující s nulou a nekonečnem dospěl k závěru,že by člověk Boží existenci předpokládat měl
 
Před posouzením sázky na Boha se nejprve krátce zastavíme u jednoduché analýzy trochu odlišné hry.Představme si,že máme dvě obálky označené jako A a B a naším úkolem je zvolit jednu z nich.Než nám obálky předloží na výběr,hod mincí určí,do které z nich se vloží peníze.Padne-li panna,obálka A bude obsahovat vloženou stodolarovou bankovku.Padne-li druhá strana mince,peníze se vloží do obálky B,ale tentokrát to je milion dolarů.Kterou obálku si vybrat?
 
Samozřejmě,že B Její hodnota je mnohem větší.Není obtížné to dokázat pomocí teorie pravděpodobnosti s použitím nástroje,ktrému se říká očekávání.Očekávání je jakousi mírou výhry,se kterou můžeme počítat.
 
Obálka A může,ale také nemusí obsahovat 100 dolarů: má nějakou hodnotu,protože v ní mohou být peníze,ale nemá hodnotu těch 100 dolarů,protože nevíme s jistotou,že v ní vůbec něco je.Matematik tedy postupuje tak,že sečte všechny možné hodnoty peněz,které v obálce A mohou být a násobí je vždy pravděpodobností příslušného výsledku:
 
1/2 šance získání 0 dolarů 1/2 x 0 = 0
 
1/2 šance získání 100 dolarů 1/2 x 100 = 50
 
Očekávání = 50 dolarů.
 
Matematik tedy dojde k závěru,že očekávaná hodnota obálky A je 50 dolarů.Současně očekávaná hodnota obálky B je:
 
1/2 šance získání 0 dolarů 1/2 x 0 = 0
 
1/2 šance získání 1 000 000 dolarů 1/2 x 1 000 000 = 500 000
 
Očekávání = 500 000 dolarů.
 
Očekávaná hodnota obálky B je tedy 500 000 dolarů,což je 10 000 krát víc než očekávaná hodnota obálky A.A samozřejmě je jasné,že v případě možnosti výběru mezi obálkami je výhodnější se rozhodnout pro obálku B.
 
Pascalova sázka odpovídá právě popsanéhře,pouze se v ní používá jiná dvojice:křesťan a ateista ( ve skutečnosti Pascal analyzoval pouze případ křesťana,ale ateistův případ je logickým rozšířením).Pro pochopení Pascalovy argumentace předpokládejme,že šance Boží existence je 50 : 50.( Pascal samozřejmě předpokládá,že Bohem je vždy Bůh křesťanský) Co se stane,když si vybereme obálku "křesťan",která odpovídá volbě zbožné víry?Pokud se vydáme touto cestou,mohou nastat dvě možnosti.Jsem-li věřící křesťan a Bůh není,prostě se po své smrti rozplynu v nicotě.Ale pokud Bůh existuje,dostanu se do nebe a budu už napořád žít ve věčné,nekonečné blaženosti.Takže očekávaná hodnota toho,že se člověk stane křesťanem ,je:
 
1/2 šance rozplynutí v nicotě 1/2 x 0 = 0
 
1/2 šance dostat se do nebe 1/2 x ∞ = ∞ ( znakem ∞ značíme +nekonečno )
 
Očekávání = ∞
 
Polovina nekonečna je přece stále nekonečno.Takže hodnota,kterou můžeme očekávat,pokud se rozhodneme pro křesťanství je nekonečná.A co se naopak stane,když si zvolíme ateismus?Pokud to odpovídá skutečnosti a žádný Bůh neexistuje,tak nám skutečnost,že máme pravdu,nic nepřinese.Koneckonců,není-li Bůh,pak neexistje ani nebe.Ale pokud se coby ateisté mýlíme a Bůh přece jenom je,dostaneme se na věky do pekla - tedy opět do nekonečna,ovšem s opačným znaménkem.Takže pokudse rozhodneme pro ateismus,můžeme očekávat,že naše volba bude mít následující hodnotu:
 
1/2 šance rozplynutí v nicotě 1/2 x 0 = 0
 
1/2 šance utrpení v pekle 1/2 x ( -∞ ) = -∞
 
Očekávání = - ∞
 
Celkově nám tedy vyšlo záporné nekonečno,to je ten nejhorší možný výsledek vůbec.Moudrý člověk proto bude jistě preferovat křesťanství oproti ateismu.Na počátku našeho propočtu jsme si ovšem dovolili předpoklad,že pravděpodobnost Boží existence je 50%.Co když je ale taková šance ve skutečnosti jen 1 : 1 000 ?Hodnota toho,že se člověk rozhodne pro křesťanství,by pak byla:
 
999/1000 šance rozplynutí v nicotě 999/1000 x 0 = 0
 
1/1000 šance dostat se do nebe 1/1000 x ∞ = ∞
 
Očekávání = ∞
 
Stále stejný výsledek,nekonečno.A předpokládaný důsledek volby ateismu zůstává naopak pořád v záporném nekonečnu.Je tedy stále lepší být křesťanem.A i kdyby šance na existenci Boha byla jen 1/10000 nebo ještě menší,vychází to pořád stejně.
 
Pouze pokud by zde vůbec nebyla šance,že Bůh existuje,Pascalova sázka by ztratila smysl.Očekávání by v takovém případě odpovídalo hodnotě 0 x ∞ ,což nedává smysl.Bez ohledu na to,jak vysoké jsou vyhlídky,že Bůh existuje,je určitě výhodnější v něj věřit - díky kouzelné moci nuly a nekonečna.Pascal samozřejmě dopředu věděl,na co vsadit,matematika mu však jeho názor pomohla potvrdit.
 
S jakou pravděpodobností Boží existence můžeme v našich úvahách počítat?Podle přírodovědce J.Grygara( dotaz na přednášce v Kyjově ) je poměr přírodovědců teistů a ateistů zhruba 50 : 50.Z toho vychází odhad pravděpodobnosti p = 0,5 a z toho vyplývá doporučení uvažovat,že p je různé od nuly,což odpovídá křesťanskému řešení otázky sázky na Boha.
 
 
Ing.Michal Gregorovič,Dubňanská 161,69605 Milotice
 
Tento příspěvek je téměř celý převzat z těchto publikací:
 
Angličan John D.Barrow:Kniha o nekonečnu
 
Američan Charles Seife:Nula
 
Proces zabral 0.0193 sekund času a 0.62MB paměti.