Místní knihovna v Miloticích
Naposledy aktualizováno: 07.11.2017 12:30:15

Beseda s Věrou Řeháčkovou

 

Ve středu 28.3.2012 proběhla v naší knihovně beseda s jednou z našich nejznámějších spisovatelek paní Věrou Řeháčkovou. Tedy spíše celodenní setkání, protože paní Věra strávila v Miloticích celý den. Před osmou ráno jsem ji vyzvedla v Kyjově u vlaku a o čtvrt na devět už přišla první ze tří skupin žáků místní základní školy. Každá beseda trvala zhruba hodinu. Paní spisovatelka velmi poutavě a s humorem pohovořila o tom, jak začala psát, co ji k tomu vedlo, nastínila různé etapy svého soukromého i profesního života, uvedla pár obsahů ze svých děl a pak se rozpoutala volná diskuze na jakékoliv téma. Když po poledni odešly poslední děti, ukázala jsem paní Řeháčkové některé krásy Milotic. Byli jsme v zámeckém parku, usedli do kamery obskury, na komunitním centru jsme při kafíčku shlédli nejnovější klip, nebo spíše upoutávku, pro rakouské občany o krásách Jižní Moravy, dále jsme byli u Šidlen a nakonec na Nákle u Liliového kříže. Ve čtyři hodiny se pak sešli v knihovně občané Milotic k poslední besedě. Tady si musím trošku postesknout, protože ač si paní Věra chválila hojnou účast, já jí byla zklamaná. 25 účastníků, hlavně důchodců,  to opravdu moc nebylo. Hlavně z toho důvodu, že knihy paní spisovatelky jsou v knihovně jedny z nejčtenějších a před její besedou mi minimálně 50 lidí říkalo, jak moc se na ni těší a že určitě přijdou. A skutek utek! Nechci nikoho do ničeho nutit, jen mě trochu zaráží, proč to tedy říkali….. No nic, kdo nepřišel, jeho chyba, neb beseda měla opravdu úspěch. Paní Věra byla neskutečně příjemná a milá a moc hezky se s ní povídalo. Přišel i pan starosta a přinesl krásnou kytici. Když jsem paní Řeháčkovou vezla o půl sedmé na vlak, byla z celého dne nadšená až dojatá a říkala, že se do Milotic určitě zase podívá.

 

PONDĚLNÍ CHVILKA POEZIE

 

V pondělí 5.3. 2012 proběhla PONDĚLNÍ CHVILKA POEZIE. Svou tvorbu zde přednesla Jaroslava Synková, dále zde úžasným způsobem zarecitovaly básně Anetka Nyklová a Dorotka Kotásková. Hudebně celý program doprovodily Zuzka Půčková ze Skoronic na housle a Magdalenka Lévková s Eliškou Řihákovou na flétny. Byla to opravdu „chvilka poezie“ protože akce trvala asi 40 (velmi příjemných) minut, podávala se káva a čaj. Přišlo 25 diváků a doufám, že příště to bude ještě lepší J.

 

 

 Noc s Andersenem 2012 – noc z pá 30.3. na 31.3.2012

 

 

Tak a je to za námi! Naše druhé nocování v knihovně u příležitosti celorepublikové akce. Dle předpokladu nás nemělo být už tolik, jako loni. A předpoklad vyšel. Tolik nás opravdu nebylo. Bylo nás víc! Přesně 48 nocležníků a jeden pes. Tedy vlastně „spících“ nás bylo o 5 méně, protože před půlnocí odešlo 5 skautů na další akci. Spalo se všude i pod stolem… Ale vezměme to od začátku….

První účastníci se začali scházet už před šestou (vyjma Dorky, která tam „strašila“ , ještě ani nebyly čtyři) a před sedmou nás bylo už 45. Pak se ještě objevily 3 dívenky a naštěstí to byl stopstav. Začaly se hrát různé hry na ploše před knihovnou a pak následovalo oficiální zahájení, něco jsme si řekli o Hansi Christianu Andersenovi, pak také o Jiřím Trnkovi, neboť tento náš spisovatel, malíř, ilustrátor, scénárista, sochař, animátor….. by se letos dožil 100. výročí narození. Pak následovaly zase hry venku. Když už byla tma, znovu jsme se seskládali do knihovny a děti soutěžily v literárním kvízu. Za správné odpovědi dostávaly bombóny.

Do některých knihoven přišel v noci duch pana Andersena, ale k nám se letos dostavil někdo lepší. Přišel pan spisovatel Jan Sviták z Holešova, který napsal pro děti 2 knížky – Čertovo kopyto a Pekelný advent – a který napsal speciálně pro Noc s Andersenem strašidelnou povídku. Četlo se potmě, jen za svitu lampičky, o duchu zemřelé holčičky, která s pomocí 2 dětí pomohla malé dívence, kterou věznil vyšinutý dědek. Tuto povídku jsme si poslechli jako úplně první, ještě ji nikdo nikde neslyšel, ani nečetl. Poté pan spisovatel rozdal mnoho autogramů, dal si kafíčko a jel domů. Děti ještě vyplňily tajenku v literární křížovce, za kterou obdržel každý lízátko a šlo se na stezku odvahy. Tady jsme se rozdělili na 2 skupiny. 19 nás šlo na hřbitov (který není osvětlený!) zapálit svíčku na dětský hrobeček, a ti odvážnější šli do Horek. Tam museli po jednom až dvou hledat ve tmě cestu až našli někoho, komu předali papírek se svým jménem. No, všichni jsme to naštěstí přežili ve zdraví a s čistýma spoďárama a sešli se v teple v knihovny. Tam jsme si ještě chvíli četli a nakonec nastala neplánovaná, ale velmi důležitá bojovka – boj o místo na spaní. Nakonec každý uhájil své místečko. Na dobrou noc jsem všem četla pohádku „Sněhová královna“, ale byla tak neskutečně dlouhá, že konce se nedočkal nikdo. Lampičku jsem zhasínala ve 12:45. Ráno jsme postupně vstálavali od půl sedmé. Ještě než se začalo s balením, dostal každý lízátko a památeční záložku nebo pohlednici. A vyhlásilo se 12 NEJ, kteří obdrželi čokoládové vajíčko. – NEJstatečnější byla Vendy zvaná Ciri, která se při stezce odvahy v Horkách ztratila a pak zase našla – NEJmladší účastník byl Honzík Procházka, Nedřívější účastník Dorotka Kotásková, NEJzmatenější byl Ladík Synek, kterému se přes noc ztratil spacák a ráno ho zase našel, NEJušlapanější byla Amálka Nedůchalová, která spala chudina u dveří k WC a v noci se na ni mockrát šláplo (ač o tom ani neví), NEJtišší byla Marťa Galečková, NEJochrápanější byl nejmenovaný klučina, který by zdatně konkuroval jakémukoliv dřevorubci, NEJstudenější spací místo měla Klárka, která spala u vchodových dveří, NEJchytřejší holčička byla skautka z Kostelce, NEJzrzavější kluk byl skaut také z Kostelce, NEJhodnější byla skautká vedoucí Štěpánka Dřevěná, která nikoho při stezce odvahy nestrašila a NEJodvážnější byl Libor Kundrata, který se nejvíc bál. Nakonec dostal čokoládu Tadeáš Kmenta, který ten den slavil narozeniny. Ceny byly rozdány a nastalo balení. No, k čemu to tak přirovnat – nenapadá mě žádný příměr – chaos, výkřiky, hledání, zmatené proplétání, smích, poskakování, na jedno WC se chtělo všem najednou, děti se dělily navzájem o svačiny….prostě bezva zmatek. Nakonec se ale všichni sbalili, dokonce přebývaly 2 zimní bundy a 1 čepice. Protože zbývalo ještě trochu času - některým do odjezdu autobusu, některým pro příjezd rodičů - šly se hrát ven hry. Postupně dětí ubývalo…… a v 10:00 jsem knihovnu zamkla. Myslím, že akce byla povedená, dětem se moc líbila a někteří se už těší na příští rok. Ještě musím poděkovat obci, že nám poskytla finanční prostředky na občerstvení – bábovky, čaj, sodovky a hlavně sladké odměny.       

 

 

Zatím poslední pořádaná akce měla charitativní podtext -

 

Korálkiáda: darujte korálky, uděláte dobrý skutek

 

 

V úterý 8.5.2012 ve státní svátek  (skoro celý den - od 10:00 do 16:00 - aby byl pěkně klid a čas), se v knihovně pořádala akce, která probíhá už delší dobu na různých místech v republice - Korálkiáda. Prostě lidé se sejdou, někteří jen přinesou korálky, které se jim doma povalují, někteří zase přijdou jen navlékat. Tyto asi metrové pásky korálků se zašlou do ČEZ arény v Pardubicích, kde se 25.5. u příležitosti 20. národní Abilimpiády, spojily v jeden dlouhý řetěz, který se změřil, zapsal do Knihy rekordů a poté se korálky rozdaly zdravotně postiženým na kreativní tvoření. Tolik k vyhlášení.

 

Nečekala jsem sice hojnou účast, ale přišlo "tolik lidí", že je zde můžu vypsat. Musím pochválit hlavně Lubku Šeďovou, která s Emičkou a Terezkou strávili navlékáním skoro celou dobu a pak pochopitelně Dorotku Kotáskovou, bez které se snad žádná akce v Miloticích neobejde (takhle do všeho zapálené a aktivní děti by měly být všechny). To jen na okraj...

 

Jinak abych vyjmenovala i ty ostatní: Hana Němčanská, Katka Kotásková, Jindřiška Úradníková, Procházkovi z Rájce,... a to je vše. Ještě patří díky paní Jestřábové, která přinesla korálky a Obecnímu úřadu, který poskytl finance na zakoupení také několika korálků a "pitného režimu" . Navlékli jsem všichni dohromady asi 20m korálků. Krásně svítilo sluníčko, bylo teplo, rádio pěkně hrálo, uvařili jsme si kafíčko, přehrabovali se v různobarevných korálkách a byla pohodička. A ještě jsme udělali dobrý skutek! Myslím, že by se to líbilo i Vám, jenže to příště musíte přijít . 

 

Pokud se chcete dozvědět více o projektu, tak na: http://WWW.KORALKIADA.POTVOR.CZ/

 

 
Proces zabral 0.0196 sekund času a 0.61MB paměti.